Osobně nebo online.
Skutečné příčiny vašeho přepracování – vše začíná v dětství
Cílevědomá výchova ctižádostivých rodičů a popohánění potomka k lepším výkonům? Příčiny k vašemu přepracování a workoholismu se rodí nenápadně a už tehdy, kdy se jim neumíme bránit.
Ctižádostiví a pracovití rodiče cílí výchovu svých potomků na bezchybný výkon, na úspěch. Neustále své děti srovnávají s ostatními a potřebují být na ně dle svých vysokých měřítek pyšní. Jejich ratolesti mají pomyslnou laťku nastavenou mnohem výš než ostatní. Nesplnění svých představ tito rodiče trestají despektem a ponižováním, svým dětem vyjadřují lásku jen tehdy, jsou-li nejlepšími.
Příčiny workoholismu hledejme v dětství
Chválili vás rodiče v dětství jen za perfektní výkony ve škole, ve sportu, v domácích pracích? Odměňovali vás jen za dosažené výsledky, které byly podle jejich představ a měřítek dostatečně dobré a většinou čněly vysoko v porovnání s požadavky rodičů vašich kamarádů? Byli rodiče sami velmi ctižádostiví, cílevědomí a pracovití? Pokud si odpovídáte ano, tak už jako malým dětem vám vznikaly v podvědomí programy workoholismu, podle kterých víte, že být dost dobrým je velká dřina a nikdy není hotovo. Pořád je potřeba se snažit a nepolevovat. Jen to nejlepší je přece teprve dost dobré. Víte, že pro dosažení odměny a chvály musíte udělat mnohem více než ostatní a co je dobré pro ostatní, ještě není dost dobré pro vás. Máte na paměti, že výkony ostatních je potřeba překonávat, je nutné být vždy lepší.
Je i váš život závodem?
Každý člověk touží přirozeně po bezpodmínečné lásce, slovech chvály, uznání. Někdo si je ale musí již od malička těžce zasloužit. A tak dítě velmi ctižádostivých rodičů podřídí svůj život usilovné snaze zavděčit se. Odměnou je mu přesně odměřená láska. V dospělosti se pak útočištěm takového člověka stane práce. Zaměstnání je novým závodištěm, kde se měří čas i výkony. Je opět potřeba se hodně snažit a pro získání odměny zůstat na špici. Pracovat rychleji, lépe, více, déle. Být ve všem lepší než ostatní. Touha po těžce dostupné chvále rodičů je tak jen vyměněna za touhu po chvále nadřízeného, pracovním uznání, vyšší pracovní pozici, větším platu.
Děti zastávající roli rodiče se workoholiky stávají snadno
Příčinou workoholismu je často i předčasná ztráta dětství. Dochází k ní v rodinách, kde jeden z rodičů chybí nebo nefunguje jako rodič a dítě přebírá zodpovědnost za výchovu mladších sourozenců, vedení domácnosti apod. Dítě není na tuto roli připraveno a nese si do života pocity nedokonalosti, neúspěchu a neschopnosti se zavděčit. V dospělosti má pak takový člověk neustálý pocit, že ať dělá, co dělá, může dělat víc, pořád není dost dobrý. Má silnou potřebu přehlušit pocit nedokonalosti a konečně uspět, prakticky za každou cenu.
Programy vedoucí k workoholismu přejímáme od svých blízkých
Již od malička se náš svět hemží děním a podněty, které velmi intenzivně prožíváme a ukládáme do svého vědomí i podvědomí. Zcela nezávisle na naší vůli si z nich již v dětství utváříme nastavení, která nám předurčují, jak se později budeme cítit, chovat, jaké cesty na svých životních křižovatkách vůbec uvidíme a pak i zvolíme. Předurčují i to, jaký budeš náš postoj k práci a pracovním výkonům a co je pro nás dost dobré.
Workoholismus je závislost, nemoc. Závislosti jsou všeobecně léčeny absolutní abstinencí. V tomto případě lze ovšem jen stěží naordinovat radikální léčbu s doživotním doporučením práce se ani nedotknout. I kdybychom odhlédli od faktu, že většina z nás se prací živí, tak na rozdíl třeba od alkoholu, je práce zcela přirozenou a důležitou součástí našeho života a neměla by v něm chybět.
Workoholismus je však také nenápadným, účinným zabijákem vztahů, ničitelem rodin i osobního života. Dlouhodobá životní nerovnováha vede k vyčerpání a syndromu vyhoření. Nenechte si zničit svůj život, naprogramování z dětství lze změnít pomocí kouče. Je jen na nás, zda si workoholismus ovládne váš život nebo řeknete zavčas dost. Odhalte se mnou své příčiny přepracování a nastartujte svoji životní rovnováhu.
Odkazy Referencí
Často kladené otázky, tzv. FAQ
Jak budeme koučovat?
Jak často se uvidíme?
Záleží na vás. Ideální je setkávání jednou za tři týdny až měsíc. Už v průběhu koučování ovšem uvádíte do svého života to, co si z koučování chcete odnést – a tento proces probíhá i po ukončení našich sezení.
Koučujete se ženami i s muži?
Ano! Koučink je skvělý naprosto pro kohokoli, kdo si potřebuje utřídit myšlenky nebo najít řešení situace, se kterou si neví rady.
Nebude to moc ezo?
Nemusíte se bát. Neprobudila jsem se jednoho rána jako osvícená koučka. Pravidelně se vzdělávám, mám 15 let praxe a stovky spokojených klientů. Nespoléhám na vesmír nebo vyšší síly – stojím nohama na zemi, zároveň věřím ve vás a váš potenciál.
Je koučink obtížný?
Koučink je zcela přirozený, zvládne ho každý, kdo přichází s chutí něco ve svém životě změnit. Na vzdělání, pohlaví či věku ani společenském postavení nezáleží a na výsledek koučinku nemají tyto faktory vliv.
Jak poznám, že je koučink u konce?
Budete se prostě cítit dobře, váš život bude naplněný a spokojený ve všech oblastech (vztahy, práce, zdraví a peníze). Budete si vědět rady a cítit, že svůj život máte ve svých rukou. Nebude prožívat emoční propady, které by vás uváděly do tíživých a nepříjemných stavů.
Kolik konzultací budu k vyřešení svého problému potřebovat?
To je naprosto individuální, předem nelze určit, kolik negativních nastavení na koučinku odhalíme a kolik vám jich brání v prožívání spokojeného života. Množství konzultací si určuje klient sám a může je kdykoliv ukončit v návaznosti na míru své spokojenosti s dosaženými výsledky.
Co všechno mohu koučinkem ve svém životě změnit?
Naprosto cokoliv. Jedině změnou svého vnitřního světa můžete ovlivnit všechno to, co se vám pak bude dít ve světě vnějším a ve všech oblastech života – ve vztazích, práci, zdraví i financích.
Jsou změny dosažené koučinkem trvalé?
Ano jsou, trvalé, protože mozek je neuroplastický. Dá se s ním pracovat a tvarovat jej. Jeho nastavení koučinkem účinně měníme.
Je možné ovládat svůj mozek a svoje myšlenky?
Ano, je. Mozek je náš orgán, ale často jej necháváme, aby řídil on nás namísto toho, abychom řídili my jej a určovali si, jak se budeme v životě cítit. Mozek pracuje jako naprogramovaný stroj s tím, co nám do něj bez možnosti naší volby kdy vložili v dětství rodiče a naše další primární autority (sourozenci, učitelé, kamarádi, příbuzní apod..).
V dospělosti se nám do něj navíc zapisuje vše, co jsme prožili jako silné emoční prožitky. Z toho vzniká naprogramování, které nám určuje kvalitu života ve čtyřech základních oblastech – vztazích, práci, zdraví a financích a my máme možnost koučinkem efektivně a trvale tato nastavení (naprogramování) změnit a naučit mozek, aby pracoval pro náš prospěch a dobrý pocit ze života v jakékoli zmíněné oblasti.