koučink Ostrava
koučink Ostrava
koučink Ostrava
koučink Ostrava
koučink Ostrava
koučink Ostrava
koučink Ostrava
1
1
1
1
1
1

Chcete začít využívat koučování ve vaší firmě? Externí nebo interní kouč?

Chcete začít využívat koučování ve vaší firmě? Nebo už ho využíváte, ale chcete ho rozšířit? Pak možná zvažujete, zda najímat externí kouče, nebo zda by bylo efektivnější mít ve firmě vlastní, interní kouče.

Podle průzkumu ICF většina velkých firem využívá nějakou kombinaci externího i interního koučinku. Malé a střední firmy obvykle pracují pouze s externími kouči.

Výhody a nevýhody interního koučinku

Čím dál více firem využívá interních koučů – jsou to tedy zaměstnanci firmy, kteří se koučování věnují buď na plný úvazek, nebo je to něco, co dělají navíc a vedle své běžné práce. Jak takové interní kouče získat? Jsou dvě možné cesty – buď firma přijme nového člověka na pozici interního kouče (většinou pak hledá člověka s již ukončeným výcvikem v koučování a s koučovací praxí), nebo firma vybere vhodné lidi z řad vlastních zaměstnanců či manažerů a vyškolí si je, poskytne jim koučovací výcvik.

Za hlavní výhody interních koučů firmy většinou považují:

  • dobrou znalost firemní kultury a porozumění firemním procesům,
  • lepší dostupnost,
  • nižší náklady,
  • to, že lidé přirozeně používají koučovací dovednosti, získané výcvikem, i při své další práci, zejm. při vedení svých týmů.

Naopak mezi hlavní nevýhody patří:

  • interní kouč je součástí firmy a součástí existující firemní kultury, není tedy často schopen nadhledu a „pohledu zvenčí“,
  • je ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti k dalším lidem ve firmě, což limituje jeho nezávislost,
  • je zasvěcen do různých „interních politik“ firmy – často je na pozici, ve které získává informace, které pak mohou (vědomě nebo nevědomě) – ovlivňovat jeho působení jako kouče,
  • nižší důvěra koučovaných v zachování důvěrnosti informací,
  • interní kouči obvykle nemají tak dobrý trénink nebo akreditaci,
  • ve většině firem interní kouči zastávají i další role a koučování je jen dílčím aspektem jejich práce – nemusí ho vždy považovat za prioritu.

Uvažujete-li o interním koučinku, je dobré tyto věci předem důkladně zvážit, zejména s ohledem na cílovou skupinu či skupiny (kdo má být ve firmě koučován a čeho tím má být dosaženo).

Výhody a nevýhody externího koučinku

Pokud firma pro koučování svých zaměstnanců, manažerů či týmů najímá externí kouče, má to tyto výhody:

  • externí kouči jsou 100% zaměřeni na koučování jako na svoji hlavní činnost,
  • lze získat kouče s konkrétní specializací nebo se zkušenostmi v koučování konkrétní cílové skupiny (např. vrcholových manažerů, obchodníků …),
  • externí kouči mají obvykle rozsáhlejší výcvik, znají a umějí používat více koučovacích modelů a technik,
  • jsou zcela nezávislí, přicházejí do firmy bez předem vytvořených závěrů nebo předsudků,
  • jsou „oproštěni“ od interních politik a osobních vazeb,
  • řada externích koučů sama působila na manažerských pozicích a mají zkušenost v oblasti leadershipu, což interní kouči často postrádají,
  • netrpí „firemní slepotou“ a protože mají zkušenost s koučováním v jiných organizacích, mohou do firmy přinést nové pohledy (jak to funguje jinde).

Jaké jsou naopak hlavní nevýhody externího koučinku?

  • asi není překvapením, že za hlavní nevýhodu je považována cena, vysoké náklady na externí kouče – to je také jeden z důvodů, který často brání většímu rozšíření koučování ve firmě a externí kouči jsou často najímáni jen pro úroveň top managementu,
  • externím koučům chybí porozuměni firemním procesům a vhled do firemní kultury – tato nevýhoda se ale obvykle snižuje s postupem času, který kouč tráví v organizaci,
  • nejsou denně přítomní v organizaci a nemohou tedy průběžně sledovat koučované v průběhu jejich práce – tuto nevýhodu lze také snížit kombinací klasických koučovacích sezení a „stínování“, kdy kouč klienta doprovází během jeho běžných pracovních aktivit,
  • externím koučům může chybět širší pohled na organizaci, mají ho zprostředkovaný pouze pohledem koučovaného klienta.

Modely interního koučinku

Organizace, které mají své interní kouče, využívají různé modely interního koučinku. Abyste se mohli rozhodnout, který z nich je vhodný pro vaši firmu, musíte si nejdříve specifikovat, co má být cílem a výsledkem interního koučování a pro jakou „cílovou skupinu“ je koučování určeno.

Cílem interního koučování může být například:

  • rozvoj dovedností manažerů v oblasti leadershipu,
  • zvyšování osobní výkonnosti a efektivity manažerů / zaměstnanců,
  • rozvoj dovedností manažerů v oblasti řízení projektů,
  • zrychlení a zefektivnění adaptačního procesu nových manažerů / zaměstnanců,
  • posílení schopnosti zaměstnanců samostatně řešit problémy,
  • rozvoj obchodních a komunikačních dovedností u obchodníků / prodejců,
  • zvýšení výkonnosti konkrétních pracovníků, odstranění výkonových nedostatků,
  • zlepšení týmové spolupráce a komunikace v pracovních týmech,
  • aplikace nových dovedností v praxi u účastníků vzdělávacích programů,
  • příprava „talentů“ na budoucí pozici manažera nebo specialisty,
  • podpora pro zaměstnance při plánování jejich kariéry,
  • pomoc propuštěným zaměstnancům v rámci outplacementu apod.

Firma obvykle prochází při využívání koučinku několika „vývojovými stupni“

  1. Sporadický koučink – koučink je poskytován pouze vybraným jednotlivcům ve firmě, zpravidla jde o externí koučink.
  2. Systematický koučink – koučování je standardní součástí rozvoje pro určité pozice nebo profese ve firmě.
  3. Koučování jako styl vedení – manažeři ve firmě jsou nejen „objektem“, ale i „subjektem“ koučování, cíleně se učí využívat koučovací přístup i techniky při vedení lidí.
  4. Koučovací firemní kultura – koučovací přístup se stává přirozenou součástí komunikace ve firmě, pro manažery je přirozeným a primárním manažerským stylem.

Z hlediska pracovní náplně interních koučů můžeme rozlišit tyto modely:

1. Pozice interního kouče „na plný úvazek“

Firma má určité pracovníky, kteří se věnují pouze koučování. Někde bývá tato pozice kombinovaná s pozicí interního lektora či mentora. Typické je využití pro koučování prodejců, obchodníků, pracovníků na přepážkách apod.

2. „Part-time“ kouči

Do role interních koučů jsou vybráni zkušení, seniorní pracovníci (často manažeři) s odpovídajícími osobnostními předpoklady, kteří absolvují výcvik v koučování. Koučování se pak věnují vedle své dosavadní činnosti, nebo mají určitým způsobem upravenou pracovní náplň. Typické je využítí pro koučování nižších a středních manažerů ve firmě, nebo pro koučování „talentů“ a personálních rezerv na manažerské pozice.

Oba modely mají samozřejmě své výhody a nevýhody a při jejich zvažování je opět třeba vycházet z hlavních cílů a očekávaných přínosů koučování ve firmě. Je možná i kombinace obou modelů, případně kombinace některého z těchto modelů s externím koučinkem.

Máte dotaz?

Neváhejte se zeptat: